-> Rooney: Ta naše potvora ráda tahá věci z kapes. Doma kapesníky a různé sáčky. V práci totéž, ale navíc skladníkům krade rukavice. Ráda se nechá honit, když něco někde sebere. S oblibou šlohne třeba nějakej papírek a roztrhá ho na ty nejmenší kousíčky. Jinak z vybavení a nábytku neničí nic, jen takovéhle lotroviny.
Občas se hádá, to dělá takové to přidušené wuf, přecházející skoro do mňoukání, pak začne bufat a někdy i štěkat. Tzn. když jí řeknu nějakou nadávku, tak vždycky odporuje bufáním.

Spí pod peřinou, vždycky si udělá takovej kutloch a nebo u mě a pěkně hřeje. Nekouká jí vůbec nic, max. někdy čumáček.
Jinak klasika, takové to sedni, dej pac, čekej na přechodu a běž když je volno, otvírání dveří apod.
V kuchyni mám složené anatomické sedačky do Tuňáka, takže si zvykla, když Karolína vaří, že v nich leží a kouká. Když jedeme nakupovat, tak už bezpečně potká vchody do různejch obchodů. V supermarketech sedí ve vozíku ve své přepravní tašce (taková ta přes rameno). Když je k dispozici mělkej nákupní vozík, tak jedině dobře, jinak je s taškou v tom vyklápěcím sedátku pro děti. Je hrozně kultivovaná a tváří se jako kdyby ten supermarket šéfovala. Je to paráda a dá se říci, že naše miminko.
